HLEDÁ SE MÁMA
HLEDÁ SE MÁMA
Může nám být 30, 40, 50, 60 let
a přitom jsme uvnitř pořád dětmi
se svými neuspokojenými potřebami.
Aniž bychom to věděli,
vstupujeme do partnerství
a tam hledáme "mámu".
Mámu, která dávala přednost sourozenci
a tak teď ji chci mít sám pro sebe.
Mámu, která moc pracovala a tak teď chci být na prvním místě.
Mámu, která příliš rozhodovala a tak teď mě začne konečně respektovat a oceňovat.
Mámu, která mě opustila a tak teď chci, aby byla pořád se mnou.
Hledáme lásku mámy, kterou chceme, potřebujeme, na kterou máme právo.
Na seznamku bychom si mohli napsat.:
HLEDÁ SE MÁMA
Ale asi bychom moc úspěšní nebyli.
Na získání partnera použijeme naši vědomější část.
Nalákáme ho tanečkem, kde v plné kráse ukážeme svá nádherná pírka.
Ale jakmile zahnízdíme,
otevíráme zobáčky a čekáme na mámu..
Jenže v hnízdě zabírají místo další vetřelci.
Co na tom, že jsou to naše vlastní děti.
Berou mi pozornost a čas mámy,
tak jako kdysi sourozenec.
Zase nejsem nejdůležitější.
Zase nejsem dost milovaný.
Zase nejsem uspokojený.
A tak znovu hledám mámu.
Možná najdu někoho,
kdo má podobné potřeby blízkosti a lásky.
Jaká úleva.
Ale jen do chvíle, než zjistím, že ve hnízdě jsme dvě mláďata s otevřenými zobáčky, která čekají od toho druhého, že ho nasytí.
Začne boj, výčitky, útěky, manipulace,..
Hladové děti, které spojuje stejná potřeba
a rozděluje neschopnost uspokojit sebe sama natož jeden druhého.
Vyčítají si vzájemně, co ten druhý chce a co sám nedává.
Vyčerpané a zklamané vyhodí je život znovu na ostrov samoty.
Možná proto, aby konečně našli svoji dospělost.
Uviděli mámu s pochopením.
Přepsali a dosytili své dětské potřeby svým dospělým já.
Dokud to neudělají,
přinese příliv jen další "mámu".
A její děti, její závazky, její zájmy, její čas zase budou okrádat o lásku a pozornost mě.
Zase ji ztratím.
Zase budu hledat.
Kolikrát ještě?
Než to uvidím, pochopím a změním..
Než uvnitř vyrostu z ptáčete v orla..
Do té doby si mohu napsat přímo na čelo:
HLEDÁ SE MÁMA
Dřív nebo později to stejně každý uvidí...
