NEJISTOTA V NEJISTOTĚ
NEJISTOTA V NEJISTOTĚ
Život přináší i situace,
které nechci.
Divím se.
Jsem-li tvůrce své reality,
co si to tvořím?
Jenže jsem si všimla,
že JÁ má více vrstev a podob.
Někdy malé dítě ve mně,
křičí, co chce a co nechce..
dupe nožičkami
a snaží se přinutit svět,
aby se točil podle něho.
Ale ta dospělá část rozhodne:
Tohle se nauč, dáš to, dokážeš to..
Vystav se tomu a jdi..
Utrpení přichází,
když se dítě nechce vzdát..
Vyžaduje, tlačí, zlobí se, pláče..
Jakmile přijme výzvu,
byť má strach, obavy a smutek,
utrpení zmizí.
Jako byste se z dětského bazénku,
kde máte pořád pevné dno pod nohama a můžete tak svádět boj o hračky,
dostali do velkého bazénu pro plavce.
Musíte, ale i můžete plavat.
Zdolávat, ale i užívat si
větší délky, šířky, hloubky..
Žádné boje o hračky.
Tyto myšlenky zůstaly v dětském bazénku.
Stačilo se nevzpírat.
Přijmout, že je čas pro nové cesty.
Překonat hranici vlastních odporů, strachů ideálů a "dětských" přání.
Tvůrce v nás potřebuje být dospělý,
aby mohl dospěle tvořit svůj svět.
Jak snadné k pochopení událostí v určitých oblastech života..
Jak neskutečně těžké v jiných.
Nechci tím říct, že teď už jsem dospělá
a všechno už vím..
Vlastně přesně naopak.
Vím toho stále méně.
A vůbec nevím,
co přijde místo těch věcí,
které jsem chtěla,
ale dostala jsem pravý opak.
Jen jsem přestala bojovat o hračky
a učím se přijímat výzvy velkého bazénu.
NEJISTOTA V NEJISTOTĚ
bez odporu přináší zvláštní klid.
