ODDĚLENOST

ODDĚLENOST

Všichni jsem přišli ze stejného místa
a všichni se budeme na stejné místo vracet...
Naše podstata je stejná.

To, čím se lišíme,
je jedinečnost a individualita každého z nás..

Tyto odlišnosti přinášejí bohatství celku..
Každý z nás svým talentem, svým přispěním
vkládá do celku hodnotu..

Můžeme přijímat ty dary ostatních..
Obohacovat tak sebe ...

O to raději budeme rozdávat to své,
jako vděčnost a projev úcty.

Co nám v tom brání, je
ODDĚLENOST
Náš vlastní pocit, iluze a klam,
kterým uzavíráme tok přijímání a dávání.

On je hloupý a já jsem chytrý...
Ten to dělá špatně, já to vím...
Dělám to dobře a ty se mýlíš...

Posuzování, kritika, pýcha, odpor, ....

Přehrada, která brání veletoku života a
uzavírá nás do rybníků s tlející vodou.
Do bublin s vlastním režimem
vytvářejícím pocit jediné možné reality.

Nepřijímání je jak zamezení přítoku čerstvé vody.
Nedávání je nemožnost vytváření prostoru pro nové.

A tak brzy trpíme toxicitou vztahů a těl.

Musíme každý sám v sobě najít stavidlo své oddělenosti.
Oddělenosti, která nám kdysi pomohla poznat sám sebe.

Ale přijde čas vrátit se k celku.

Otevřít se čerstvému přijímání..
Odpouštět to staré..
Vkládat své dary
a pouštět je po toku řeky života.

Jsme tady jeden pro druhého.

Vzpomeň si na to vždy, když se setkáš s kritikou a odporem...

Zahlédni stavidla, která drží zvyk a nebo strach...

Nenechej se zastavit.
Přidej svůj jedinečný elixír,
máš ho nekonečné zásoby...

Možná jen zředíš zakalenou vodu..
A možná chybí jen kapka, aby se protrhly hráze..

Ty jsi ten, kdo musí splynout přijetím a dáváním..
Aby nezůstal oddělen od celku,
ve své chudobě a stesku.