PLUTÍ
PLUTÍ
Když si lehnu na vodu,
nese mě..
Bylo pro mě překvapení,
že ne každý to tak má..
Někdo si lehne a padá dolů,
pod vodu..
Možná je to tím, že nebojuji s vodou...
že jí důvěřuji..
Jak napsal Osho,
mohli bychom se učit od mrtvol.
Dokud jsi živý, topíš se a jdeš ke dnu.
Až jsi mrtvý, plaveš na hladině.
Přestal jsi bojovat se životem..
Maličký proti veletoku..
Po proudu řeky se dostaneš až do oceánu.
V životě se ale někdy "pod vodu" dostávám.
A asi je to také jen proto,
že jsem moc bojovala se životem.
Nedokázala jsem se jen položit a důvěřovat..
Chtěla jsem..
Snažila jsem se..
Toužila jsem..
A tak jsem se utopila.
Do plic mi natekla černá ropa,
která měla hnát motory mé budoucnosti.
Plavu si mrtvá po vodě do oceánu,
zbavená touhy a snů.
Odevzdaná toku řeky
bez síly vzpírat se..
A tohle plutí bez snah a odporů,
věřím,
mě přinese do oceánu života..